Zde je mal� shrnut� co uv�d�j� o Winternitzov� vile m�dia . Jedn� se o architektonick� skvost na pra�sk�ch Malvazink�ch . A tak� dal�� d�la A.Loose ve sv�t�.
Sou�asn� sn�mek 18.2.2012
"Z hlediska jm�na architekta, kter� d�m stav�l, je jednozna�n� nejcenn�j�� Vila Winternitz v ulici Na Cihl��ce od Adolfa Loose," vyb�r� jednu ze staveb Luke�.
zdroj . iDnes.cz
M�n� se ov�em v�, �e toto nen� jedin� Loosovo d�lo v �esk�ch zem�ch. Hned v Praze se nach�z� d�m dr. Winternitze, co� je o n�co mlad�� stavba, komponovan� ov�em op�t dle z�sad prostorov�ho pl�nu, jen materi�ly jsou �m�rn� mo�nostem stavebn�ka skromn�j��: m�sto obklad� mramorem cippolino jsou nap��klad v ob�vac�m pokoji mahagonov� desky. I tato vila byla restituentem pe�liv� opravena. Hor�� je to s �etn�mi dal��mi Loosov�mi intervencemi, z nich� se dodnes zachovaly jen detaily a v�jime�n� i v�t�� celky. Nejv�c jich bylo soust�ed�no v Plzni. �lo p�edev��m o interi�ry luxusn�ch apartm� tamn�ch podnikatel�. I v t�chto p��padech se ne�et�ilo kvalitn�mi materi�ly, vz�cn�mi mramory, mahagonem, byla tam brou�en� zrcadla i tradi�n� krby. N�bytek ov�em dle Loosov�ch intenc� nebyl jednotn� �e�en. Architekt d�val p�ednost kombinaci r�zn�ch interi�rov�ch prvk�, �asto stylov� nesourod�ch, ale zato v�dy pohodln�ch. Vybrat a uspo��dat si je m�l koneckonc� p�edev��m majitel, dikt�t architekta v t�to v�ci byl Loosovi protivn�.
Zden�k Luke� - CITACE NEVIDITELN� PES
Winternitzova vila
Pan advok�t JUDr. Josef Winternitz si dok�zal vybrat hned dvakr�t. Po��tkem t�ic�t�ch let minul�ho stolet� koupil stavebn� parcelu na jednom z typick�ch pra�sk�ch vr�k� nad Sm�chovem nedaleko Bertramky, s n�dhern�m v�hledem na Nov� M�sto a N�rodn� divadlo p�es Malou Stranu, Hrad�any a Strahov a� k vesnic�m mimo hranice Prahy sm�rem z�padn�m. Za architekta si zvolil brn�nsk�ho rod�ka Adolfa Loose, kter� m�l pr�v� za sebou stavbu vyhl�en� M�llerovy vily ve St�e�ovic�ch.
Nejkr�sn�j�� je ve�er, v noci, kdy� ta b�l� kostka sv�t� do nejbli���ho okol� sv�tlou fas�dou a do d�lky okny, kter� sv�mi stejn�mi geometrick�mi tvary napov�daj� mnoh� o jaksi zvl�tn�m a� tajemn�m interi�ru.
Dal�� osudy byly nemilosrdn� jak pro stavitele, tak pro mecen�e. A� po smrti architekta, teoretika a design�ra Loose (1933) je st�le v�ce a v�ce obdivov�no jeho d�lo a je za�azen mezi sv�tov� p�edstavitele modern� architektury meziv�le�n� generace a funkcionalismu zvl. Doktor Winternitz skon�il svoji �ivotn� pou� o des�tku let pozd�ji v koncentra�n�m t�bo�e, vilu zabrali nacist�, a �e se snad nena�el z�jemce ze sestavy potent�t� t�et� ��e, p�ipadla j� �loha mate�sk� �koly, kterou vykon�vala a� do devades�t�ch let. Pak ji po letit�ch tahanic�ch s ��ady z�skali restituenti – rodina Cysa�ov�ch.
Sm�chovsk� Winternitzova vila byla v po�ad� pra�sk�ch Loosov�ch staveb v�dycky druh� a nikdy v historii k sob� nepoutala tolik pozornosti jako jej� star�� sestra pana M�llera. Aby to nebylo m�lo, s�m architekt�v spolupracovn�k a partner Karel Lhota pustil do sv�ta informaci o tom, �e pop�r� Loosovo autorstv� na zmi�ovan� stavb�. Samoz�ejm� se t�bor odborn�k� i novin��� rozd�lil na dv� proti sob� stoj�c� vojska. Jedni argumentovali t�m, �e architekt byl v �ase stavebn�ch prac� (pro zaj�mavost: rekordn� kr�tk� doba od listopadu 1931 do ledna 1932!) nemocn�, cestoval po l�zn�ch a v Praze v�bec nepob�val, za autora ozna�ovali pr�v� Lhotu. Druz� logicky oponovali t�m, �e tv�rce nen� ��dn� stavbyvedouc�, �e d�m poch�z� z mistrovy hlavy a pera, �e d�lo je v mnoh�m podobn� st�e�ovick�mu p�edobrazu atd. Dokonce se vyskytla domn�nka, �e Loos pou�il pro Winternitzovu vilu nepou�it� varianty n�vrh� z p�ede�l� pr�ce.
Adolf Loos se nikdy netajil t�m, �e byl v mnoh�m inspirov�n d�lem americk�ho architekta F. L. Wrighta, kter� se jako prvn� za�al systematicky zab�vat sklouben�m architektury a �ivotn�ho stylu. Loos p�evedl tyto my�lenky do interi�r� dom�. Jeho koncepce vnit�n�ho uspo��d�n� (Raumplan) se v mnoh�m li�ila od zaveden� a b�n� formy v�stavby. Rakousk� architekt ji s�m jednou vysv�tlil jasn�mi slovy: „Projektant oby�ejn� vypracuje dvojrozm�rn� plo�n� pl�n, ale architektura je p�ece trojrozm�rn�, a je tedy nutn� formovat i tento t�et� rozm�r – Raumplan – prostorov� pl�n.“
L�ta ve vile bydlela rodina se dv�ma d�tmi a i d�ky velk�mu �len�n� budovy a velk� zahrad� byli mysl�m velmi spokojeni. Stejn� tak zde ale s�dlila i firma. Ob� varianty fungovaly velmi dob�e.
ZDROJ INFORMACE: Stavebn� forum
Winternitzova vila
v�dy z�st�vala zast�n�na sl�vou sv� star�� "sestry", vybudovan� ve St�e�ovic�ch na objedn�vku Franti�ka M�llera. V lednu 1932 byla na pra�sk�m Sm�chov� dokon�ena stavba vily, kterou Adolf Loos navrhl pro JUDr. Josefa Winternitze. Stejn� jako v p��pad� M�llerovy vily i zde architekt vyu�il svou osobitou koncepci tzv. Raumplanu.
Ned�vno byla dokon�ena celkov� rekonstrukce, na n� spolupracovali architekti Karel Ksandr a Rostislav �v�cha. V sou�asnosti je ve vile prodejn� galerie funkcionalistick�ho n�bytku.
zdroj : Slavn� vily
zdroj : wikipedia
Feast your eyes on some of the Czech architect’s best creations; from famous villas, like the Villa M�ller and the house for Josef Winternitz (1931-32), to furniture designs such as the 'Modernista' chaise-longue, and his beautifully detailed interiors – examples are the Caf� Museum and the Kartner (American) Bar. Drawings, models and original furniture, never seen before in Britain, will be gracing both RIBA
exhibition galleries, while previously unseen material from the RIBA collections (who contributed to the Adolf Loos Archive) will also take centre stage.
zdroj informace : Wallpaper
Zaj�mav� �l�nek v celost�tn�m den�ku MF DNES
My space profil o Adolfu Loosovi - zde pas� v�nuj�c� se uveden� vile :
These included The Tzara House in Paris (1926-1927), Villa Moller in Vienna (1928), Villa Muller (1930), Villa Winternitz in Prague (1931-1932) and the Khuner Country House at Payerbach in lower Austria. Monolithic in nature, these works contrasted greatly with the glass architecture that dominated rationalist styles of the 1920s. Once again, Adolf Loos as in a posture of contentious indifference to fluctuations in current taste. In 1930, on his sixtieth birthday, Adolf Loos was officially recognized as a master of architecture. Adolf Loos was bestowed with an annual honorific income by the president of the Czechoslovakian Republic.
Dal�� p��sp�vky budou postupn� dopl�ov�ny
Odhad slavn� Loosovi vily dle ing.Chl�dka- bez koment��e
